Jak připravit podklad pod nášlapnou vrstvou

Před zahájením úprav podkladu pod nášlapnou vrstvou je nutné odstranit veškeré zbytky starých lepidel, laků, barev, olejů a jiných nečistot, které by mohly negativně ovlivnit přilnavost vyrovnávací stěrkové hmoty nebo lepidla.

Při pracích na podkladu je dobré přizpůsobit klimatické podmínky v místnosti chemickým produktům. Ideální klimatické podmínky jsou 20 až 22°C a relativní vlhkost vzduchu 45 až 55%. Příliš nízká nebo vysoká teplota a relativní vlhkost vzduchu negativně ovlivňují produkty, pozdější vzhled a užitné vlastnosti podlahy.

Začínáme vyrovnáním podlahy

Podklad podlahové krytiny musí být rovný a pevný, bez prasklin a nežádoucích spár. Až na takto připravený povrch lze bez problémů pokládat parkety, plovoucí i laminátové podlahy. A jak víme ne všechny podlahy ve starých, ale i nových domech jsou 100% rovné, proto se i při přípravě rovného povrchu můžete potýkat s mezní odchylkou místní rovnosti, které by však neměli překročit maximum stanovené ČSN 744505, čl.3.3. Rovinnosti povrchu.

• 2 mm - při lepení plastových, pryžových a textilních podlahovin, při lepení keramických dlaždic a při provádění litých podlahovin ze syntetické pryskyřice a teraca
• 4 mm - při kladení dřevěných podlahovin (vlysy) a kladení polymerbetonů
• 6 mm - při kladení pružných izolačních rohoží bez vyrovnávací vrstvy škváry nebo písku
• 10 mm - při lepení hydroizolačních vrstev nebo při kladení dlaždic do maltového lože
• 20 mm - při kladení pružných izolačních rohoží na vyrovnávací vrstvu škváry nebo písku

Každá nerovnost, která je viditelná při protisvětle či bočním světle, může být předmětem reklamací.

Nerovnosti povrchu se vyrovnávají nivelačními stěrkovými hmotami, které musí mít požadovanou pevnost v tlaku a v tahu za ohybu. Nezbytnou podmínkou je aplikace nivelačních stěrek na suchý, soudržný podklad zbavený prachu a mastných nečistot. Hrubší nečistoty u betonových podkladů je vhodné odstranit přebroušením a vysátím.

Častým problémem, se kterým se odborníci při přípravě podkladu setkávají jsou trhliny v podkladu. Ty mohou být způsobeny špatným provedením cementového potěru. K uzavření trhlin se obecně používají dvousložkové epoxidové pryskyřice, které jsou mísitelné s křemičitým pískem. Rovněž je možné použít dvousložková polyesterová lepidla.

Do příčných drážek je nutné umístit kotvící spony a po aplikaci pryskyřice povrch posypat křemičitým pískem k vytvoření přídržného podkladu.

Působení vlhkosti může všechnu práci pokazit

Jedním z problémů při dokončování staveb bývá nezřídka termín předání. Podlaháři často bývají tlačení k zahájení prací na hranici nebo i za hranici norem, stanovující nejvyšší dovolenou vlhkost podkladových vrstev na cementovém potěru, která činní 2,0% CM.

Velice důležité je proto posouzení zbytkové vlhkosti podkladu a její kontrola měřícím přístrojem CM, který je schopen odebraný vzorek podkladu změřit přímo na stavbě. Dle zjištěných hodnot je možné ihned na místě navrhnout správný postup při přípravě podkladů pod jednotlivé podlahové krytiny jako je PVC podlaha, dřevěné a laminátové podlahy, koberce a další.

Pevný podklad zabrání poškození podlah

Pevnost podkladu podlahových vrstev je požadována z důvodu odolnosti vůči tlaku vyvolanému statickým zatížením a provozem. Tato odolnost závisí na tloušťce a druhu podlahové vrstvy. Pokud podklad není dostatečně pevný, doporučujeme obrousit nepevné nepřídržné části a povrch zpevnit vhodnou penetrací (PUR, Epoxidy).

Pro tzv. plovoucí vrstvy se požaduje pevnost v tlaku a v tahu za ohybu 21,5 MPa. Tyto podlahové vrstvy jsou určené pro zvukově izolační podlahy, oddělují se od svislé i nosné konstrukce izolační vrstvou nejmenší tloušťky 10 mm, vyplněnou izolujícím materiálem až do výše povrchu podlahy.

Dilatační spáry... co je dobré vědět na závěr

Konstrukční dilatační spáry mají za úkol zajistit možnost volného pohybu dílčích ploch potěru vůči sobě a zabránit přenosu vibrací a zvuku. U konstrukčních betonů jsou udávány hodnoty smrštění od 0,3 do 0,5 mm/m. Na úseku 10 m činí konečná hodnota smrštění 3 až 5 mm.

Z tohoto důvodu nemůže nevyztužená betonová vrstva takovou deformaci bez vzniku trhlin přenést. Proto je nutné řezání smršťovacích (konstrukčních) spár provést nejpozději do 24 hodin po betonáži. Hloubka řezu by měla sahat do zhruba 1/3 tloušťky desky, čímž se vytvoří dostatečný vrub povrchu, v němž dojde ke vzniku smršťovací trhliny.